Od roku 1960 byl rychtářem dolnobousovské Obce baračníků a organizačním rychtářem V. župy baračníků v Mladé Boleslavi. Pracoval i v samosprávě Bechova a místním hasičském sboru.
Nižší reálku studoval v Jičíně a v Mladé Boleslavi, potom přešel na učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1868-1873 učil v Sobotce a v letech 1873-1897 byl řídícím učitelem v Dolním Bousově. Zde psal městskou kroniku, dirigoval pěvecký sbor Stojmír a prožil stavbu nové školy. Škole daroval...
Rodově pochází z Dolního Bousova. Hrál v ústeckém Kladivadle a liberecké Ypsilonce. V letech 1972-1990 byl členem divadla Semafor v Praze. Často hraje ve filmu (Jáchyme, hoď ho do stroje.. Jen ho nechte, ať se bojí aj.) a v televizi, vystupuje na estrádách jako bavič i zpěvák, napsal i...
Hostinský a písmák, autor soukromé kroniky, v níž zachytil minulost Vlčího Pole a okolí. Kromě živnosti se věnoval i ovocnářství a včelaření. Za 2. světové války zachránil místní zvon z roku 1613. V roce 1948 byl zatčen a z politických důvodů vyšetřován. Měl zásluhu o navrácení původního názvu...
Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi, pak byl úředníkem advokátní kanceláře v Sobotce. Svými humoreskami přispíval do Palečka, Humoristických listů a dalších časopisů.
Absolvoval gymnázium v Mladé Boleslavi a seminář v Litoměřicích, jako kněz působil ve Mšeně, v Dolním Bousově, v Markvarticích a v Sobotce. Vydal knížku veršů Sobotecké písničky (1936), turistického průvodce Sobotka s okolím (1906) a psal do regionálního tisku.
Pracoval jako požární technik, poté ve Strojtexu. V Sobotce byl aktivně zapojen do kulturního a spolkového života (skauting, ochotnické divadlo, hasičství, knihovna), psal do Zpravodaje Šrámkovy Sobotky a podrobně zdokumentoval 1. odboj v knize Legionáři ze Sobotecka (1998), v níž shromáždil i...
V Dolním Bousově působil jako sportovní funkcionář, hrál ochotnické divadlo a maloval, byl dopisovatelem Bousováka. Vedl v obci také stavby sportovních zařízení a stavbu vodovodu. Jeho otec František Stránský (1894-1957) byl knihař a v roce 1926 založil v Dolním Bousově soubor tamburašů, později...
Spolu s Kabalcem ze Sobotky a Ctiborem z Búsovce je tento drobný šlechtic jmenován ve sporu šlechty z Boleslavska s Vokem z Rotštejna v letech 1318-1322.
Jedenáctiletou střední školu studovala v Mnichově Hradišti, pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Byla vedoucí pionýra v Dolním Bousově, vychovatelkou dětského domova v Nemyšli, v letech 1969-1983 učitelkou a ředitelkou základní školy ve Březně a od roku 1983 učí v Dolním Bousově...
Kreslíř, jeho humorné obrázky vycházejí v regionálním tisku (ponejvíce v cyklech, např. Pranostiky). Vystavoval ve Starých Hradech i jinde.
Učitelský ústav vystudoval v Jičíně, působil v Sobotce, Dolním Bousově, Markvarticích, na Dobšíně a ve Vlčím Poli. V Dolním Bousově vykonával i funkci městského knihovníka a správce živnostenské školy. Napsal loutkovou hru Zkáza Křižánku.
Inženýr, architekt, úředník ministerstva železnic. Od studentských let se zajímal o lidovou architekturu a vytvořil rozsáhlý soubor kreseb a plánků roubených staveb ze širokého okolí Sobotky. Studii na toto téma s několika reprodukcemi publikoval ve sborníku Sobotka 1498-1948.
Četník a později příslušník SNB, známý včelař. Kromě přírody ho zajímala i vlastivěda kraje. Spolupracovník Bousováka, zachytil a publikoval také vzpomínky pamětníků na existenci větrného mlýna Borovičkových u Rohatska.
Dolnobousovský kovář a písmák. Zasloužil se o aktivity místního ochotnického divadla v roce 1858, zakládal v roce 1862 místní knihovnu, psal soukromou kroniku. Zpracoval dějiny ochotnického divadla v Dolním Bousově v letech 1830-1862 a publikoval je roku 1869 v Divadelním ochotníku.
Dolnobousovský kantor, napsal roku 1751 rukopis o nemocech koňských a jejich léčení, věnovaný bratrovi Janu Valentovi, kováři v Markvarticích.
Členové tohoto rodu drželi v 16. století statek ve Vlčím Poli.
Lékař, po promoci pracoval ve Vídni, v Lublani a v Montfalcone. Po návratu z 1. světové války žil krátce v Turnově a od roku 1920 působil jako obvodní lékař v Dolním Bousově. Byl výborným hudebníkem, působil v pěveckém sboru Stojmír a v Mladoboleslavské filharmonii. Také se zajímal o šachy, o...
Na počátku své učitelské dráhy působil krátce v Horním a Dolním Bousově, nakonec se do Dolního Bousova vrátil a byl zde v letech 1927-1939 ředitelem školy. Za něho byla postavena nová školní budova. Byl i dobrý ovocnář a dirigent pěveckého sboru Stojmír.
Pokřtěn Miloslav Ervín až v D. Bousově 4. 9. 1916, do školy začal chodit 16. 9. 1916 v DB (bytem nám. čp. 270). Z 5. tř. přešel do reálky v Ml. Boleslavi.
V průběhu vojenské prezenční služby byl roku 1932 jmenován podporučíkem a stal se vojákem z povolání. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích...