Centrum současného umění DOX je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design. Budovu, v níž se galerie nachází, najdete v pražských Holešovicích. Až do 23. srpna hostila výstavu Hit by News, v překladu „Zasažen novinkami“.
„Výstava HIT BY NEWS otevírá fascinující dialog mezi uměním a mediálním světem. Výběr děl ze švýcarské sbírky Annette a Petera Nobelových představuje, jak tištěná média formovala společnost posledních více než sto let.“

Vystavovatelům se podařilo nabídnout návštěvníkům mimořádně rozsáhlý pohled na umění, které pracuje se zprávami, titulky, novinovým tiskem i samotnou rolí médií ve společnosti. Představili více než 400 děl řady předních osobností výtvarného umění z celého světa. Z více než pětaosmdesáti umělců jmenujme alespoň Jiřího Koláře, Andy Warhola, Joana Miróa či Le Corbusiera.
A nebyla by to Olinka, aby nejela perfektně připravená a vybavená. Na každé akci totiž nejen „prohlížíme“, ale Olinka se nás snaží přimět k přemýšlení, k dávání věcí do souvislostí, k vlastní tvorbě. Nejinak tomu bylo i tentokrát. „Prohlédni si výstavu, nech na sebe působit vystavené artefakty. Během prohlídky, případně na jejím konci, zkus vytvořit titulek, kterým bys chtěla nalákat na tuto výstavu případné návštěvníky zrovna ty.“ A tak jsme přemýšlely. A nebylo zrovna jednoduché vymyslet titulek, který by sděloval vše a oslovil všechny. Velkým překvapením pro nás bylo, že nás pak Olinka nechala vytvořit koláž, která se stala upomínkou na tuto výstavu.

A co ještě? Skvělá snídaně ve Vnitroblocku, pozdní oběd v nedalekém Phong's, odpolední káva na terase bistra v DOXu, s knihou v ruce, výstava Olbrama Zoubka i úchvatná velkoformátová plátna, která vytvořila na náměty veršované tragédie Faust současná česká umělkyně Radka Bodzewicz. A příjemně strávený víkendový den s těmi, s nimiž máte co sdílet.
                                       

                                                                                       Ingrid Mendlíková

Není nic snazšího. Studenti, kteří v Dolním Bousově absolvovali už tři semestry, by vám to potvrdili. Co pro to máte udělat? Stačí zajít nebo zavolat do místní knihovny a přihlásit se u paní knihovnice Olgy Třískové, druhou možností je přijít 5. října na naši první přednášku. Studenti, kteří už v minulém období přednášky navštěvovali, se hlásit nemusí, počítáme s nimi. Poplatek České zemědělské univerzitě v Praze činí 400,- korun za celý semestr. Scházíme se v městské knihovně, přístup je bezbariérový.

Téma zimního semestru nese název České dějiny a jejich souvislosti II a navazuje na přednášky letního semestru. Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. nám opět přiblíží nejzajímavější okamžiky našich národních dějin, díky němu si utřídíme své znalosti a spoustu věcí si dokážeme dát do souvislosti… Druhý volně navazující kurz o českých dějinách se bude zabývat obdobím od 15. do 19. století. Šest přednášek provede posluchače základními etapami českých dějin tak, jak je známe už ze školních lavic. Dovedou nás až na práh moderní občanské společnosti a k motivům vzniku Československé republiky.

Termíny přednášek v zimním semestru:

5. října – Krize jako počátek nového
(Pozor na termín, jelikož je pondělí 28. 9. státní svátek, konají se první dvě přednášky týden po sobě!)
12. října – Zlatý věk
26. října – Temno a jeho světla
9. listopadu – Osvícenství a jeho stíny
23. listopadu – Národní obrození
7. prosince – Zrození občana

V lednu proběhne slavnostní zakončení zimního semestru. Na září chystáme opět zájezd, tentokrát jsme společně vybrali návštěvu zámku Červená Lhota a prohlídku historického města Tábora. Exkurze se uskuteční ve druhé polovině září, termín bude upřesněn. Výletu se mohou zúčastnit i zájemci z řad veřejnosti, o termínu a ceně vás budeme informovat prostřednictvím městského úřadu.

                                                                                               Ingrid Mendlíková
 

Motto, které vystihuje hlavní myšlenku našich čtenářských klubů. Díky knihám můžeme zažívat nepřeberné množství příběhů, emocí, dobrodružství, navštívit spoustu míst a třeba i světů. S knihou můžeme být kýmkoliv a cokoliv je možné. Řádky knih jsou místo, do kterého se jde schovat anebo se v něm najít.
Jenže se čtenářským mozkem je to podobné jako se svaly – když se člověk nehýbe, necvičí, svaly atrofují, zakrňují, mizí. Teprve čtením se vytváří čtenářský mozek. Čtení je tedy třeba pravidelně trénovat, a proto této aktivitě věnujeme ve čtenářských klubech pro děti i dospělé co nejvíce času. Děti navíc za své pravidelné trénování získávají možnost si vybrat knihu podle vlastního výběru. Čtenáři z prvního stupně se výběru té správné knihy teprve učí, tréninkovým místem se pro ně v posledních letech stalo knihkupectví Luxor. S pomocí paní knihovnice, vrstevníků a knihkupců je pro ně o něco snazší vybrat z nepřeberného množství knih tu jednu. Zato čtenáři z druhého stupně si s Luxorem nevystačí, touží každý rok po návštěvě knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy v Praze. 
V uplynulém školním roce čtenářské kluby navštěvovalo 71 dětí, rozdělených do 9 skupin. Ovšem do Luxoru a ani na Svět knihy jsme nevyrazili všichni najednou. Každá skupina jela v jiný den, do knihkupectví bylo třeba vyrazit celkem pětkrát, na Svět knihy třikrát.
Věřte, že se nakonec všem podařilo vybrat si pro sebe tu jednu knihu, jestli to byla ta správná, si již každý ověřil sám. Při závěrečné reflexi celoročního docházení na čtenářské kluby byly právě tyto výlety nejčastěji zmiňovanou odpovědí na zadanou otázku – Na co nechci zapomenout?
Paní knihovnice ale jistě nezapomene na všechny ty rozzářené tváře dětí, když jí představovaly své právě koupené knihy už rovnou v knihkupectví, ve vlaku, na louce pod stromem v areálu Výstaviště, v knihovně…
Ano, s knihou jde opravdu všechno líp. Děkujeme Městu Dolní Bousov za dotaci, díky které si to vše můžeme dopřát.

Za čtenářské kluby Olga Třísková

Kutná Hora nás okouzlila

Už 13. dubna absolvovali studenti Virtuální univerzity třetího věku poslední přednášku letního semestru a následně splnili on-line velký souhrnný test.
A protože jedno z témat přednášek bylo Stříbro a moc, rozhodli jsme pro návštěvu Kutné Hory, jedné z nejvýznamnějších a nejkrásnějších památek UNESCO u nás. Byli jsme rádi, že naše řady doplnili i „nestudenti“ a že nám pomohli zaplnit místa v autobuse. V pondělí 27. dubna bylo krásné slunečné počasí, což nám poskytlo možnost sednout si na oběd nebo na kávu venku, v předzahrádce a kochat se tou nádherou kolem.
Nejprve jsme navštívili společně chrám svaté Barbory. Tam jsme měli objednanou prohlídku s průvodcem a udělali jsme dobře, že jsme se takto rozhodli. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí, mnozí se také s paní průvodkyní podívali na triforium, ochoz ve vnitřním prostoru katedrály, odkud si mohli prohlédnout detaily zdobící nejvyšší části této impozantní stavby.
Před návštěvou chrámu jsme si udělali společné fotografie, někteří navštívili kapli Božího těla a také jsme využili vyhlídky nad kaplí, odkud je vidět velká část města, především budova jezuitské koleje, kterou v současné době využívá Galerie Středočeského kraje, kostel sv. Jakuba, bývalý patricijský palác Hrádek, kde se nachází expozice Českého muzea stříbra či Vlašský dvůr s nově upravenými vinicemi pod ním.
A pak už většina z nás zamířila na oběd. Je fajn občas opustit svoji sociální bublinu a popovídat si s někým, s kým se běžně nepotkáváte. Rozšíříte si obzory, dozvíte se nějaké novinky… Někteří se rozhodli pro návštěvu Vlašského dvora, především Královského paláce či mincovny, jiní zamířili do centra města, aby si prohlédli původní gotickou kašnu a tzv. Kamenný dům, gotickou stavbu ze 14. století. Vstřebávali jsme ducha starobylého města, romantických uliček i malebných zákoutí. Chvílemi nabýváte dojmu, že se tady čas zastavil, zpomalil, že nás obklopuje jenom krásno, že všude zavládl klid a mír…

                                                                                  Ingrid Mendlíková

Byly jsme v lázních za kulturou

Ne, nemám chybu v nadpise, náš čtenářský klub totiž navštěvují samé ženy. A udivuje vás, že lázně můžou poskytnout nějaký kulturní zážitek? Ano, jsou to bývalé městské lázně v Liberci postavené v letech 1899-1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga.
Interiéry lázní byly v době svého vzniku zdobeny nástěnnými malbami s rostlinnými motivy nebo náměty odkazujícími ke koupání, přičemž dlaždice a kachličky dodala věhlasná firma Villeroy & Boch. Vanové lázně I. třídy a jejich čekárna překypovaly luxusem. Některé prvky se dochovaly dodnes a dávají interiéru další rozměr.
Dnes slouží budova jako galerie a nese název Galerie Lázně Liberec. My jsme zde strávily několik hodin v sobotu 2. května. Zhlédly jsme nejen stálou expozici, ale navštívily jsme také všechny aktuální výstavy. Samozřejmě jsme dostaly od Olinky nějaká zadání, čeho si všímat, co zachytit a zpracovat, také najít obraz, který koresponduje s mojí knihou, hledat souvislosti, objevit si pro sebe místo, kde je mi právě teď dobře…  O svých dojmech a pocitech jsme si pak povídaly u dobrého jídla a výborné kávy, přečetly jsme svá malá dílka ostatním a diskutovaly o nich. Bylo o čem hovořit, neboť současná nabídka výstav je velmi bohatá.
Výstava Krajiny spatřené byla věnovaná Karlu Hynku Máchovi a jeho odkazu v dílech českých malířů, další výstava nazvaná Obrazy, slova, kosatce zachycuje tvorbu dvou výjimečných umělců, životních partnerů, Pavla Brázdy a Věry Novákové. Základní osu výstavy Jiřího Černického nazvané Západ Země ze Slunce tvoří rozsáhlý soubor kreseb zachycujících spojitosti i protiklady současného světa. Zajímavé bylo také podívat se na obrázky z kresleného filmu Vlkochodci či na současnou tvorbu studentů a absolventů Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.
To vše dohromady umocněné nádherným slunečným počasím povýšilo náš den na nezapomenutelný zážitek.

                                                                                        Ingrid Mendlíková