Rolník, zakladatel továrny na zpracování ovoce a sodovkárny ve Střehomi. Funkcionář okresní samosprávy, člen ústředního výboru České zemské hasičské jednoty. Pocházel z rodu Ortů, který je doložen ve Střehomi od roku 1594.
Gymnázium vystudoval v Mladé Boleslavi a lékařskou fakultu na pražské univerzitě, vzdělání si rozšířil v Paříži. Po krátké praxi v Praze se v roce 1895 usadil v Novém Bydžově jako praktický a zubní lékař. Na penzi žil od roku 1932 v Praze, pracoval v krajanských a odborných spolcích. Psal odborné...
Známý český nakladatel byl také jako představitel První české občanské záložny v Praze, která byla majitelkou dolnobousovského cukrovaru v letech 1877-1879, v častém styku s úředníky cukrovaru, zvláště s Antonínem Fierlingerem a Karlem Novotným. Dopisy jsou v Ottově osobním fondu v literárním...
V roce 1946 založil s bratrem Miroslavem v Dolním Bousově zámečnickou dílnu se zaměřením na vzduchotechniku, která se stala základem Strojtexu, nyní Proclimy. Navázal na tradici zámečnické dílny svého dědy Bohuslava, otce Josefa a strýce Františka. Do tohoto rodu patřil i starosta Dolního Bousova...
Vystudoval učitelský ústav v Jičíně, učil na Jičínsku a Sobotecku, mj. v Dolním Bousově a v Bechově. V roce 1930 se stal prvním rychtářem Obce baračníků v Dolním Bousově. Za okupace byl vězněn, krátce po propuštění zemřel.
Katolický kněz, vysvěcen byl roku 1819, nakonec působil jako rektor semináře v Hradci Králové.
Rodově pocházel z Horního Bousova, gymnázium studoval v Mladé Boleslavi, v Jičíně a v Hradci Králové, studium práv nedokončil. Krátce působil v Pražských novinách, roku 1865 se stal adjunktem Zemského archivu v Praze, kde působil téměř do konce života. Vydal řadu studií a edic (Sněmy české aj.).
Významný český historik, který se ve své Knize o Kosti podrobně věnoval politickým i hospodářským dějinám našeho kraje od 17. do 19. století. Kostecka a Českého ráje se dotýká i v jiných svých dílech.
Navštěvoval nižší gymnázium v Uherském Hradišti, pak pracoval jako úředník v různých soudních, notářských, a advokátních kancelářích (Sobotka, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc). Byl i úředníkem dolnobousovského cukrovaru. Zde se zapojil velmi aktivně do spolkového života a po řediteli školy...
Tři roky navštěvoval mladoboleslavské gymnázium, pak působil jako komik u různých kočovných hereckých společností i u pražských divadel (Švanda, Pištěk). Pokoušel se i o psaní divadelních her. Václav Poláček, který hrál v roce 1858 ochotnický divadlo v Dolní Bousově, byl asi jeho příbuzný.
Básnířka. Mládí prožila v Dolním Bousově, svými verši přispívá do Bousováka a mnoha dalších regionálních periodik.
Po gymnaziálních studiích v Jičíně, v Praze a v Havlíčkově Brodě absolvoval medicínu na pražské lékařské fakultě a po krátkém působení ve Velharticích a v Mnichově Hradišti se roku 1878 usadil jako lékař v Dolním Bousově. Za studií byl pro účast na národních demonstracích roku 1868 vězněn. Roku...
Do Dolního Bousova přišel roku 1949, v letech 1950-1952 byl ředitelem školy v Sobotce, nato až do roku 1968 řediteloval na dolnobousovské škole. Pak působil v Mladé Boleslavi a roku 1974 odešel do Prahy.
První dolnobousovský farář po obnově fary v roce 1750.
Učitel, za 2. světové války pracoval v odbojovém hnutí. Po válce učil na dolnobousovské škole a v letech 1952-1954 a znovu 1960-1964 byl předsedou místního národního výboru.
Učitelský ústav v Jičíně vystudoval v roce 1898, učil na Jičínsku a Mladoboleslavsku. Na odpočinku žil v letech 1939-1955 u syna Jaromíra, učitele v Dolním Bousově. Zde se zapojil do kulturního života, dirigoval pěvecký sbor Stojmír a hrál na kontrabas v Mladoboleslavské filharmonii. Miloval i...
Po gymnaziálních studiích absolvoval seminář v Litoměřicích a roku 1833 byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem v Dolním Bousově a v této hodnosti pak působil v letech 1836-1864 v Sobotce. Pak teprve dostal faru v jihočeském Choustníku, ale na penzi se v roce 1889 vrátil do Dolního Bousova, kde...
Advokát v Praze a majitel domu čp. 125 v Dolním Bousově byl výborným šachistou. Jeho jménem byl pojmenován roku 1933 dolnobousovský šachový klub. V roce 1939 byl kapitánem družstva ČSR na šachové olympiádě v Buenos Aires v Argentině a po okupaci ČSR zde zůstal v emigraci.
Dcera vojenského lékaře Antonína Malého z Dolního Bousova (absolvent gymnázia v Mladé Boleslav 1823). Mládí prožila částečně u babičky v Dolním Bousově. V letech 1863-1903 byla vynikající herečkou Prozatímního a Národního divadla v Praze. Napsala vzpomínky Z mých pamětí. V roce 1865 vystoupila v...
Příslušník starého českého rodu, počátkem 15. století nejvyšší komorník Království českého. Držel několik panství ve středních Čechách, také Dolní Bousov. Snad ho získal jako věno své manželky Škonky, dcery kosteckého pana Petra z Vartenberka.