MORNŠTAJNOVÁ, Alena. Listopád. Brno: Host, 2021.
Román vypráví příběh dvou žen ve světě, ve kterém události listopadu 1989 místo kýžené svobody přinesly jen tvrdší diktaturu. V noci z dvacátého šestého na dvacátého sedmého listopadu roku 1989 vyvlekli vojáci ve všech zemích Varšavské smlouvy muže a ženy ven z jejich domovů jen v pyžamech a nočních košilích a spoutané je naložili do vojenských transportérů. Jednou z těchto žen je i Maja, která tak ze dne na den přijde o manžela i dvě malé děti. V ženské věznici jí naději dodávají jen dopisy, které píše své dceři Leničce. V nově zřízené "ozdravovně" mezitím vyrůstá malá Magda. Tu rodičům odebrali, aby se v dospělosti přidala k nové generaci komunistických kádrů. Jejich příběhy k sobě mají velmi blízko, dokáží si ale k sobě najít cestu? Nakladatelská anotace. Kráceno.
KNIHOVNICI ZAUJALO:
"Život není to, co chceme, ale to, co máme. Tak jednoduché to je." Maje trvalo dlouho, než slova paní Karly přijala za své. "Chcete říct, že se nemáme o nic snažit a jen čekat, kam nás osud postrčí?" Namítla. "Naopak, prostě jen nesmíme marnit čas a trápit se kvůli nečemu, co už nemůžeme mít. Zůstat trčet na místě a ztratit se ve smutnu není řešení. Člověk by měl jít dál, ať se mu to líbí, nebo ne. Z popela už dům znovu neuplácáš. Pevné stěny postavíš jen z nových cihel."
Komentář paní knihovnice: Nenechme se pohltit smutkem, nedůvěrou, zoufalstvím, snažme se i v těžké životní situaci vidět světlo na konci tunelu. Važme si toho, co máme!
