Jan Musil ve své druhé básnické knize Mami oslovuje a volá svou matkou, mámu, maminku...a matku svého otce.
Někdy svými verši vyčítá, někdy se směje, někdy se ptá... Jak dojít ke smíření v případě, že váš vztah narušila nenávist? A co když už je pozdě, smířit se už vám nebude dopřáno? Které vzpomínky vám vytanou na mysli, když se zastavíte a zavzpomínáte na společně prožité chvíle?
s. 63
„Nikdy není správná chvíle
zeptat se, jak to vlastně bylo.
Položit všechny ty nesprávné otázky..."
