Lékař, po promoci pracoval ve Vídni, v Lublani a v Montfalcone. Po návratu z 1. světové války žil krátce v Turnově a od roku 1920 působil jako obvodní lékař v Dolním Bousově. Byl výborným hudebníkem, působil v pěveckém sboru Stojmír a v Mladoboleslavské filharmonii. Také se zajímal o šachy, o esperanto a působil v různých spolcích a v samosprávě obce. Byl i starostou Sokola, sportoval a zasloužil se o vybudování koupaliště. Za 2. světové války byl krátce vězněn, v květnu 1945 byl předsedou Revolučního národního výboru. Od roku 1946 pracoval v Nové Roli. S manželkou Emou (1888-1962) měl tři dcery - Sylvu Daníčkovou, Alenu Čepovou a Svatavu Vlčkovou. Byl jmenován čestným občanem Dolního Bousova.
Vaněk František, 28. 3. 1884, Třeboň - 6. 1. 1957 (Praha)
