ZARCHIN, Šimi. Jednoho krásného dne. V Praze: Garamon, 2023. ISBN 978-80-7407-569-8.
Podmanivá rodinná sága od oceňovaného izraelského autora. Na pobřeží Galilejského jezera leží město Tiberias. V horkém vzduchu se zde prolíná omračující vůně jídel s takřka hmatatelným sexuálním napětím. Sedmiletý Šlomi se v tomto pulsujícím prostředí zamiluje do Elly, zvláštní dívky se sebevražednými sklony. I Šlomiho bratra, rodiče a sousedy sužují kuriózní osobní dramata - a ta se v průběhu desetiletí skládají v okouzlující mozaiku, která ukazuje všechny barvy izraelských dějin, kulinářství i života. (nakladatelská anotace).
Knihovnici zaujalo:
„Byli moc milí, jako dva verše jedné básně, rýmovali se navzájem.“
Komentář paní knihovnice: Krásné přirovnání! Vybízí k zamyšlení, jestli každý z nás se s někým rýmuje...
s. 85
„Zatím umím číst jenom slova, ale neumím číst příběhy."
„Já nemiluju čtení, miluju knížky."
„Až budu velký, chtěl bych být přebal...Mezi rukama budu mít jen samá slova, slova, slova, budu je držet pevně, aby nevypadla, abudu barevný přebal, abys věděla, ne jako zašedlé rozdrolené přebaly tvých knih.“
Komentář paní knihovnice: Jedna z hlavních postav - sedmiletý Chilik - je vážně nemocný, tráví spoustu času doma a obkládá se knihami, staví si z nich kolem sebe pevnost. Stává se skutečným přebalem knih... Také bych chtěla jedním být, ovšem kterou z knih bych obalila? Celou knihovnu najednou asi stěží.
„Lidé se dívají na ostatní a vidí jen sami sebe.“
Komentář paní knihovnice: Podle sebe soudím tebe. Souhlasíte?
s. 435
„Život je báseň a ta báseň mě teď staví před zkoušku, žádá ode mě závěrečný verš, nebo možná verš počáteční?“
Komentář paní knihovnice: Básní jsem začala, citátem o básni skončím. Jak by vypadala životní báseň každého z nás?
Olga Třísková
