„Ne, nekoukám. Nesnáším, když to někdo dělá mně.“ „Ano, kocourkovi bych klidně dala jméno nějakého detektiva. Jsou to miláčci.“ To byly moje odpovědi na první a druhou otázku, které nám prostřednictvím konverzačních kartiček z Knihy Dobrovský Olinka položila. A protože jste bystří, určitě si domyslíte, čeho se otázky týkaly. Z té spousty dalších možností vybrala naše skvělá vedoucí ještě tři:
Kdyby byl tvůj život kniha, jak by se jmenovala?
Kdyby ti zbýval poslední den života, v ději které knihy bys jej chtěla prožít?
Je nějaký citát z knihy, na který nikdy nezapomeneš?
Odpovědi byly různé a vybízely k debatě, k přemýšlení. A pak už jsme si četly, ale abychom nezahálely, dostaly jsme úkol. Vyber si jednu z otázek a zkus na ni najít ve svém textu odpověď. Ty akčnější vyhledaly odpovědí několik. Skvělá aktivita! Musíte se soustředit, přemýšlet, ale přitom je to zábava. A samozřejmě nám opět přibyly nové citáty! Třeba tento: „Dcery se nakonec podobají svým matkám a synové otcům.“ Nebo tenhle: „Člověka jeho vlastní city vždycky dostanou.“ Souhlasíte?
Ingrid Mendlíková
