Ještě jste se nezačetli a už byste chtěli odejít? To nedělejte, tentokrát to bude zajímavé...
ještě, už
už ti nezapínám knoflíky, ale ještě ti vybírám čepici
už ti nepřikládám sklenici k ústům, ale ještě tě češu
už tě nepoutám do sedaček, lanovek a helem, ale ještě tě střežím
už ti neukazuju věci, ale ještě tě střežím…
Báseň Olgy Stehlíkové ze sbírky Vykřičník jak stožár z roku 2018 samozřejmě pokračuje. A protože se v naší republice koná od roku 1999 každoročně festival poezie, i my jsme se jí tentokrát tak trochu dotkly a pokusily se napodobit tuto báseň. Ještě jsme se úplně nepřesvědčily, zda to bude fungovat, ale už si většina z nás změnila pořadí slov, snad aby se nám lépe tvořilo. Tak, jak je to v názvu. A vznikla krásná malá dílka plná vtipu, něhy, lásky, vzpomínek a přání. Zkuste si to, jde to úplně samo. Ještě ani nepřiložíte hrot pera k papíru, už se k vám budou hrnout nápady rychlostí mořských vln a celé vás pohltí.
Ingrid Mendlíková
PS: Více se o Dnu poezie dozvíte pod stejným heslem na Wikipedii.
