Rampouchy - Ingrid Mendlíková
08.02.2021 13:17
Stojíš ve dveřích
na kraji kamenného zápraží,
které se přes noc ukrylo
pod bělostným sněhem,
hledíš do údolí,
tisíckrát stejný pohled
a pokaždé jiný.
Dnes se ti před očima lesknou
dva střechýly.
Vyrostly v noci,
zavěsily se na okraj
starého rezavého okapu.
Dva průhledné stalaktity,
dvě ledová ostří,
dva stříbrné meče
půlí tvůj pohled,
krajinu rozsekaly na kousky
a ty tu nádheru skládáš
jako puzzle
ve svém srdci.
